Dnes (22.9) jsme se konečně rozhodli vydat k oceánu – aby si
člověk konečně uvědomil, že je opravdu v Austrálii (proč tu jsme) :)
Nasedáme na autobus a je před námi 40 minut jízdy, ale nám to
nevadí, jelikož cesta utíká (když člověk pořád okolo sebe poznává krásy
Austrálie). Vysedáme na konečné zastávce přímo u mé budoucí školy LEXIS. Moje
škola je opravdu skoro na pláži – óóó, jak skvělý výběr školy!
Jdeme dovnitř a hned u vchodu nás uvítá sympatická mladá
slečna a my jí vysvětlujeme naši situaci a prosíme ji o potvrzení o studiu
(kvůli založení bankovního účtu, kartičky na autobus atd.). Bohužel, je to
možné až od pondělí, kdy mi začíná škola... To nevadí! Alespoň vím, kde ji mám
a že tu opravdu je a budu mít kam od pondělí chodit:)
Konečně už vyrážíme na pláž! Je to nádherný! Zkoušim jestli
je Indický oceán slaný a opravdu je slaný! Už je nám jasné, co nám tu chybělo.. Oceán :))
Voda je zatím hodně ledová a tak jsou v moři jen surfaři. My se proto odvážíme smočit jen nohy po kolena. Martin by se vykoupal celý, ale nenapadlo nás vzít si plavky, protože jsme mysleli že bude ještě zima.Vždyť je přece jaro. Chvíli se ve vodě procházíme. V písku je
také mnoho různých mušlí (jelikož se z Austrálie nesmí nic odvážet) – z
Austrálie to poté dělá tu zemi kterou je!
Sedíme chvilku na pláži, pozorujeme dění okolo sebe a moře...
Po nějakém čase se zvedneme a vyrážíme zpět domů...
Cestou vidíme nějaké obchodní centrum a tak se rozhodneme
vystoupit z autobusu a prozkoumat ho... Ještě, že jsme vystoupili!
Narazili jsme zde na obchod ,,Reject shop“/,,Obchod s
odmítnutými věcmi“, o kterém nám vyprávěla paní Zdena... Nacházíme zde opravdu
levné věci... Ale největší nález!... Anooo, je to basketbalový míč za 6 dolarů
a pumpičkaaa k tomu za 4 dolary :)) Anoo! V Martinově tváři je vidět úsměv a štěstí! :))) Nakupujeme ještě nějaké sušenky
a vyrážíme domů...
Večer si uděláme večeři a rozhodneme se ji sníst venku na
zahrádce. Jelikož už začínají být i teplé večery... Po chvilce mě začnou svědit
celé nohu a pořád se drbu... Po 2 minutách sezení venku jdeme dovnitř... Kouknu
se na to, co to je a komáři! Nééé a hodněě! Tak už jsme také zažili australskou
faunu na vlastní kůži :( (Tak proto tady mají všude síťky do oken a ve dveřích
- ahaaaa). Martin je se svojí česnekovou kůrou v pohodě :D
Počet bodnutí Kristý = 8
Počet bodnutí Martin = 0
Pro zajímavost, kdo by se chtěl dostat do kokosu, zde máte návod:
Žádné komentáře:
Okomentovat