Jelikož tu chceme nějakou dobu zůstat, není
zbytí – musíme si najít práci! Občas se stává, že na facebookové skupině ,,Češi
a Slováci v Perthu“, dá někdo nabídku práce (ale samozřejmě hledáme a ptáme se
všude kde se dá). A i my jsme se přes jednoho Slováka dozvěděli o volném místě
RUNNERA (ten kdo servíruje pouze jídlo) – řekli jsme si, že do toho jdeme oba
(bylo to asi 9. den našeho pobytu tady)!!
Slovák na nás naléhal, ať přiznáme zda opravdu
umíme nosit 3 talíře... Pfff, jasně že umíme!! Okamžitě mu odpovíme, že oba
máme dlouholetou zkušenost v pohostinství a že o nás nemusí pochybovat. Poté
nám posílá odkaz na zmíněnou restauraci a dohadujeme si sraz na 4 hodinu hned
druhý den.
Teď se ještě musíme naučit nosit ty 3 talíře :D
Nejdříve si rozklikneme webové stránky
restaurace, abych věděli do čeho jdeme a podle toho se také připravit,
obléknout atd. A sakra! Vypadá to dost luxusně! Ještě je to na mrakodrapu v tom
nejvyšším patře - (pro zájemce: www.crestaurant.com.au). Je to trochu vyšší level,
než jsme zvyklí, ale my se toho nezalekneme!
Poctivě se na pohovor připravujeme! Martin se
oholí, já si umyju vlasy, upravím nehty (včera jsem si udělal krásné černé nehty - to musí okamžitě pryč!) a vybereme nějaké noblesní/společenské
oblečení na pohovor.
V rámci přípravy koukáme i na různá videa (z
které strany se servíruje, jak má vypadat správně prosřený stůl a hlavně rady –
jak nosit více talířů, viz https://www.youtube.com/watch?v=WBg-z__8IXA&feature=youtu.be).
Bereme si z kuchyňky talíře a zkoušíme si je nosit (i se závažím – nejsme přeci
žádná béčka) :) Jde nám to! Věříme si!
 |
| Trénujeme! |
 |
| Jdeme na to. |
Mrakodrap jsme našli docela hned a už jedeme
výtahem nahoru. Začínáme být docela nervózní... Už se otevřou dveře a …. fakt
hustýý! Z restaurace je nádherný výhled na celý Perth a ještě se prostředek
restaurace otáčí dokola. Takže při posezení se přibližně za hodinu otočíte
dokola a můžete vidět celý Perth :) Už jen za tenhle pohled to stálo! Ale jinak
je restaurace opravdu luxusní... Sháníme se na recepci po Slovákovi, který po
chvilce přijde a představí nám manažera a poté odchází. S manažerem si řekneme
pár slov anglicky, mluví hrozně rychle a vypadá dost přísně. Občas mu moc
nerozumím, ale říkám mu své naučené věty (které jsme s Martinem také pečlivě
připravovali) a dál se jen usmívám a kývu :) Martin
odpovídá bravurně! :)
Po cca 10 minutách nás vezme do kuchyně a dá
nám 3 talíře, ať ukážeme co v nás je. První jdu já! Beru do ruky talíře...
Jeden... A sakra! Jsou nějaký velký a těžký... Dávám na něj i druhý – ale
problém je, že je nahnutý, takže Šéfik mi řekl, že by mi omáčka vytekla na ten
druhý... Tak já nic :(
A teď je na řadě Martin! Martin se tváří dost
odhodlaně (nechce nás nechat umřít hlady). Bere do ruky jeden... druhý talíř,
ale nějak mu to tam nejde naskládat... Jsou fakt těžký a velký, něž na jaký jsme
zvyklý (a s jakými jsme si to trénovali). Šéfik říká že už by to stačilo...
Dává nám svoje vizitky a ať mu pošleme svůj životopis a uvidí co pro nás může
udělat (docela slušné odmítnutí) :)
 |
| A nic:( |
My se ale nevzdáváme a máme v plánu si koupit
podobně těžké a velké talíře a cvičit, cvičit!
Najdeme si něco lepšího, tady jsme se stejně
necítili dobře, ale je to zkušenost! :)
Žádné komentáře:
Okomentovat